IT Blok

kutilovo živobytí kromě www.msi-elektro.cz

Python – gramatika a zápis kódu

V dnešním článku naleznete seznam klíčových slov, operátorů, oddělovačů, identifikátorů a literálů jazyka Python. A taky jak psát programy, aby byly přehledné a srozumitelné.

Klíčová slova

Klíčová slova jsou názvy řídících příkazů a konstrukcí jazyka Python.
Python má 31 klíčových slov. Jsou to:

and			except			not
as			exec			or
assert			finally			pass
break			for			print
class			from			raise
continue		global			return
def			if			try
del			import			while
elif			in			with
else			is			yield
			lambda

Tento seznam doporučuji mít neustále po ruce, aby bylo možné do něj nahlédnout v případě, že překladač nám hlásí chybné jméno některého klíčového slova.
Já jsem si jej přilepil hned vedle monitoru, abych ho nemusel nikde hledat a v současnosti jej sice znám nazpaměť, nicméně k nahlédnutí jej občas využívám.

Operátory

Operátory jsou speciální symboly (znaménka), které reprezentují výpočty jako je sčítání a násobení apod. Hodnoty, které operátory využívají se nazývají operandy. Seznam všech operátorů:

+	-	*	**	/	//	%
<<	>>	&	|	^	~
<	>	<=	>=	==	!=	<>

Oddělovače

Oddělovače jsou znaky, které rozdělují kód na části. Mají význam řídících konstrukcí a je více smysluplné je považovat za operátory. Seznam všech operátorů:

(	)	[	]	{	}	@
,	:	.	`	=	;
+=	-=	*=	**=	/=      //=	%=
&=	|=	^=	>>=	<<=

Identifikátory

Identifikátory jsou názvy datových objektů, které definuje programátor a následně s nimi v programu pracuje. Identifikátor je slovo skládající se ze znaků a - z, A - Z, 0 - 9 a podtržítka Pozor – Znaky jsou bez diakritiky! A rozlišuje se mezi malými a velkými písmeny!

Literály

Literály jsou textové zápisy hodnot (dat) některých zabudovaných datových typů. Literály, které jsou oddělené středníkem jsou např: 10; 10.1; "text"; ["seznam","seznam"] apod.

Štábní kultura

Štábní kulturou mám na mysli vzhled programu. Program můžete napsat tak, že naplácáte jednotlivé jeho elementy jeden na druhý, nebo můžete použít odsazování.
V prvním připadě se nemusíte zabývat tím, co kam napsat a jen chrlíte hromadu znaků, které v konečném výsledku připomínají rozsypaný čaj. Je to rychlé, ale v případě větších projektů a jejich zpětné optimalizace nebo hledání chyb, je to naprosto nevhodné. Viz tento příklad:

01 if not conf['NTLM_AUTH']['PASSWORD']:
02 tries = 3 # 3 pokusy na vyzkouseni
03 print '------------------------'
04 while tries and (not conf['NTLM_AUTH']['PASSWORD']):
05 tries = tries - 1

Jak sami vidíme, je to dost nepřehledné už v takto krátkém kousku kódu, natož pak v 1000řádkovém programu.

To za použití odsazování to vypadá o dost lépe:

01 if not conf['NTLM_AUTH']['PASSWORD']:
02     tries = 3	# 3 pokusy na vyzkouseni
03     print '------------------------'
04     while tries and (not conf['NTLM_AUTH']['PASSWORD']):
05         tries = tries - 1

Jak je vidět, tak je to o mnoho přehlednější. Já osobně nepoužívám pro odsazování tabelátor ale jen mezerník. Protože v různých editorech může být tabelátor nastaven na různý počet mezer. Python připouští 4 mezery (viz 2., 3. a 4. řádek) a další 4 mezery (5. řádek)

To je pro dnešek vše. Příště už začneme programovat.

One Response to Python – gramatika a zápis kódu

  1. Pingback: IT notes (c) Michal Šika » Blog Archive » Python – proměnné