IT blok - Michal Šika

kutilovo živobytí

Přenos virtuálního počítače ve VirtualBoxu

VirtualBox, na rozdíl od VMware (Workstation a Player), má poněkud složitější možnosti přenosu virtuálního počítače z jednoho hostitele na druhého. V dnešním článku se podíváme jak na to.
Jelikož nepracuji jen na jediném počítači, ale občas si nosím práci domů (nebo do práce), je pro mě při využívání virtualizace důležitá snadná přenositelnost používaných virtuál.
U VMware (ať už je to Workstation nebo Player) je to jednoduché. Všechny soubory virtuálního počítače se uloží do jediného adresáře. Ten pak stačí zabalit a přenést na jakýkoliv jiný počítač s nainstalovaným VMware softwarem. Vše funguje bez problémů.

U VirtualBoxu je to drobátko složitější. A to díky jiné filozofii ukládání souborů virtuálních počítačů. Vše není uloženo v jediném adresáři, ale na třech!! různých místech.
Máme zde adresář HardDisks, kde jsou pohromadě virtuální disky všech vytvořených virtuálních počítačů.
Dále je zde adresář Machines, kde máme jednotlivé podadresáře s názvy našich virtuálních počítačů. V nich jsou uloženy .XML soubory s popisy jednotlivých virtuál, logy a při používání snapshotů (snímků) se zde vytvoří podadresář Snapshots.
No a nakonec je zde adresář .VirtualBox. Tady je .XML soubor, v němž jsou uloženy informace o jednotlivých virtuálních počítačích, které se zobrazují v konzoli VirtualBoxu. Tento .XML soubor je velice důležitý a rozhodně jej nedoporučuji ručně editovat.

Z uvedeného vyplývá, že zde není přenos virtuálních počítačů zrovna jednoduchý. Máme dvě možnosti.

První možností je vzít soubor pevného disku nebo snímku .VDI a ten překopírovat na druhý počítač. Zde potom ručně vytvořit novou virtuálu (se stejnými parametry, jako původní). Jenom místo nového virtuálního hard disku použít již existující .VDI soubor, který jsme si přenesli z původního počítače.
Není to sice složitý postup, ale pokud si nepamatujeme přesné parametry původní virtuály, mohou nám nastat komplikace při jejím spouštění…

Druhou možností, která je o poznání elegantnější, je export/import appliance. Což znamená, že si vyrobíme klon naší virtuály.
Na zdrojovém hostiteli spustíme VirtualBox. V menu vybereme položku [File]([Soubor]) a zde zadáme export appliance. Nebo stiskneme klávesovou zkratku Ctrl+E. Následně postupujeme podle instrukcí.
Výsledkem jsou 3 soubory:

  • {jmeno_virtualy}.vmdk
  • {jmeno_virtualy}.mf
  • {jmeno_virtualy}.ovf

Všimněme si, že soubor pevného disku .VDI se nám překonvertoval do souboru s koncovkou .VMDK. Což je typ souboru použitelný i v produktech VMware.
Tyto 3 soubory si přeneseme na cílového hostitele, kde spustíme VirtualBox a zadáme import appliance nebo zadáme klávesovou zkratku Ctrl+I a postupujeme podle instrukcí.

Jak vidno je toto řešení použitelné. Nevýhodou je to, že pokud provedu nějaké změny v této virtuále, musím opět provést export/import na druhém hostitelském počítači. Z toho důvodu mi přijde řešení u produktů VMware mnohem lepší.
U VMware si totiž virtuály nainstaluji na nějaký přenosný pevný disk a jen je spouštím na různých počítačích. Doufejme, že vývojáři zapracují a vymyslí u VirtualBoxu něco podobného. Jinak mi a mě podobným nezbude nic jiného, než používat produkty konkurence.

Michal Šika